Merlot patří mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější červené odrůdy na světě. Jeho pověst stojí na sametové struktuře, ovocném charakteru a univerzálnosti, díky čemuž ho milují jak vinaři, tak i lidé, kteří červené víno teprve objevují.
Původ a cesta z Bordeaux do světa
Historie této odrůdy začíná ve francouzském Bordeaux, kde se objevuje už koncem 18. století. První písemná zmínka pochází z roku 1784 a zmiňuje víno pod názvem „Merlau“. O několik desetiletí později se objevuje název Merlot, nejspíš odvozený od francouzského slova „merle“, tedy drozd, protože právě drozdi byli na zralé bobule obzvláště mlsní. Od poloviny 19. století se Merlot začal šířit mimo Francii a postupně zakořenil v Itálii, Švýcarsku, ale i v zemích Nového světa, kde se stal jednou z vlajkových odrůd.

Genetika a Merlot ve vinici
Moderní genetika prokázala, že Merlot je potomkem odrůdy Cabernet Franc a odrůdy Magdeleine Noire des Charentes, která byla dlouho neznámá, identifikována teprve díky DNA analýzám. Réva má střední až silný růst, tenkou slupku a dozrává poměrně brzy, což jí pomáhá v chladnějších oblastech, ale zároveň ji činí citlivou na větší mráz a hnilobu. Nejlépe se mu daří na jílovitých nebo vápenitých půdách, kde dokáže předvést plnost a hloubku, kterou vinaři tolik oceňují.
Domovem Merlotu zůstává Bordeaux - především pravý břeh, tedy oblasti Pomerol a Saint-Émilion, kde vína často staví na této odrůdě jako na hlavní složce. Kromě Francie je Merlot hojně pěstován v Itálii, Spojených státech, Chile, Austrálii a mnoha dalších vinohradnických regionech světa.
V České republice je výsadba Merlotu menší, než u tradičních domácích odrůd, ale i tak se na moravských vinicích objevuje a dokáže nabídnout zajímavé výrazy - zejména v teplejších polohách.

Charakter Merlotu
Víno z Merlotu je vyhledávané pro svůj jemný projev, obdivuhodnou kulatost a úžasnou ovocnost. Typicky mívá hlubokou rubínovou barvu a vůni i chuť černého a červeného ovoce - nejčastěji švestek, třešní, ostružin či malin. U sudových nebo vyzrálejších vín se objevují tóny čokolády, kávy, koření, tabáku nebo jemná zemitost.
Struktura bývá středně plná s nižší kyselostí a jemnějšími tříslovinami, než u robustnějších odrůd, jako je například Cabernet Sauvignon. I proto je Merlot považován za přístupné červené víno, které si dokáže získat nejen přízeň, ale i mnohá srdce.

Merlot u stolu
Merlot je ceněn i pro svou univerzálnost při párování s jídlem. Dokáže doprovodit jednoduchý večer s lahví vína, ale i propracovanou gastronomii.
Skvěle ladí s červenými masy - s hovězím steakem, pečeným nebo dušeným hovězím a jehněčím nebo skopovým masem. Víno díky svým měkčím tříslovinám a ovocným tónům dokáže vyvážit tučnost masa a zvýraznit jeho chuť.
I vepřové může být parádní volbou - třeba pečené nebo grilované vepřové kotlety, pečené vepřové či vepřová panenka (ideálně s bylinkami nebo lehce ovocnou omáčkou) dokáží s Merlotem krásně souznít.
Pro méně těžká jídla ale stále s charakterem - kuřecí nebo kachní maso, zejména pečené či pomalu pečené s bylinkami, případně s omáčkou. Díky ovocným a jemným tónům doplní chuť masa a neudusí ji.
Jako překvapivě dobrý společník i pro vegetariány - třeba houbová jídla. Houbové rizoto, grilované portobello nebo jiné houby. Jejich zemitost ladí s ovocností a jemnou strukturou vína.
Pasta či těstoviny s rajčatovou omáčkou - třeba klasické boloňské ragú, lasagne nebo těstoviny s rajčatovým či sýrovým základem. Merlot díky své kyselince a ovocným tónům zvládne rajčatovou kyselost a omáčku doplní, místo vzájemného rušení.
Další možností jsou sýry - měkké, smetanové (např. Brie, Camembert nebo podobné) se spíše hodí k lehčím a ovocným Merlotům, zatímco sýry výraznější nebo mírně zrající mohou skvěle doplnit plnější verze Merlotu.
Jestliže máte chuť na dezert, Merlot s ovocným, někdy i lehce čokoládovým charakterem z teplejších oblastí úžasně doprovodí tmavou čokoládu a sladké zákusky.

